Znak obce

 Navrh_znaku_obce_c-2Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo kosmo střela s černým šípištěm, modrým hrotem a červeným opeřením, vlevo volně zlatý býčí roh postrkaný třemi stříbrnými lipovými listy.

Dvě pole polceného štítu se shodují s počtem místních částí obce. Drahonice zastupuje střela z erbu vladyků z Drahonic a roh s lístky vladyky z Humprechtic. Stříbrno-modré polcení má oporu v rodových barvách knížat ze Schwarzenbergu, posledních vlastníků obou částí obce.

Z historie obce
Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce. Budou zmíněny především ty skutečnosti, které mohou být pro výběr heraldických figur do znaku obce inspirující.

     Obec se skládá ze dvou místních částí – Albrechtice a Drahonice. První zmínka v písemných historických pramenech je pro obě části obce společná a pochází z jediné listiny. Král Václav I. vydal dne 6. dubna 1253 v Praze listinu pro špitál sv. Františka při kostele sv. Petra v Praze,

Pokračovat ve čtení

Z nejstarší historie

V kronice obce Drahonice se uvádí:
"Dle výňatků z knížecích archivů mívali páni na Drahonicích ve svém znaku "střelu" a byli spřízněni s pány ze Strakonic, z Kremže a s pány Bavory z Bavorova. Roku 1374 stvrdil Onšo z Wihlavy, že Vyšehradský probošt Jan prodal bratřím Jarošovi a Rackovi ze Štěknů vesnice Drahonice a Sivkovice. Roku 1409 a 1419 jmenuje se v službě Rožmberské Račko Ondraž (Racek Ondráč) z Drahonic, purkrabí na Hluboké. V roce 1427 uvádějí se bratří Jan a Racek na Drahonicích. Roku 1443 až 1447 patřily Drahonice Jaroši z Drahonic, jenž na tvrzi Božejovicích sídlil a který se za nepokojů, jaké v zemi za Jiřího z Poděbrad panovaly, pálením a loupeží vyznamenával. Jaroš z Drahonic byl na počátku válek husitských ve službě u pana Oldřicha z Rožmberka, později po roce 1420 od tohoto odešel a na Bechyni a Riesenburce sloužil. 

Pokračovat ve čtení

1. světová válka a období meziválečné

D_-_pomnk_-_1.sv.vlkaV kronice obce Drahonice se uvádí: "Dne 28. června 1914 zavražděn v Sarajevě následník trůnu rakouského. Atentát zosnován srbským spolkem "Narodna obrana". Vrahem byl 20 letý gymnazista Princip. Tento atentát zapsán bude na věky v dějinách lidstva, neboť byl příčinou podání rakouského ultimata Srbsku a hned na to vyhlášení války. Dne 28. července vyhlášena v Rakousku mobilizace. Z naší obce tehdy narukovali: Fr. Polanský, V. Beneš, K. Prokop, J. Poláček, V. Fousek, J. Nosek, J. Rezek, Fr. Němec, J. Nůtek, I. Kovárna, V. Strnad, V. Petrák, M. Kysel, J. Kysel, V. Kourska, Fr. Valdštýn a další. Smutný byl den 29. července, kdy loučili se naši přátelé se svými rodinami a přáteli - ani netušili, že se někteří již nevrátí.

Pokračovat ve čtení

2. světová válka a období meziválečné

V kronice obce Drahonice se uvádí: "R.1938 - Za stálého politického napětí kolem Čsk. vyvíjela se nejkritičtější vnitřní situace v Rakousku, která dne 8.III.1935 dostoupila okupací celého Rakouska německým vojskem. Částečné mobilisace se z obce zúčastnilo 7 občanů. Tato část mobilisace překvapila svojí hotovostí a rychlostí né jenom vedoucí činitele, ale i veškerou cizinu. Do všeobecné mobilisace dne 24. září 1938 bylo povoláno z naší obce celkově 34 občanů, mimo toho veškeré evid. i část neevid. koně, motor. vozidla a selské povozy. Tímto okamžikem nastalo okamžité přerušení provozu v obci, tak, že některým sedlákům nezůstal ani jeden kůň ve stavení. V pozdější době byla z východní části státu zanesena do celého našeho území i do naší obce zrádná a dlouho trvající nemoc Slintavka a Kulhavka. Rána tato postihla veškerý hovězí i vepřový dobytek." 

Pokračovat ve čtení