Turistika - DSO Zlatý Vrch

Tvrze v Kestřanech a další zajímavosti

Jedná se o soubor feudálních sídel s dvorcem, který je u nás zcela výjimečný. Jeho jedinečnost spočívá zejména v dochovaném historickém organismu s doklady postupného narůstání od 13. století až do nedávné minulosti.

Horní tvrz

Kestrany_horni_tvrzVes Kestřany bývala rozdělena mezi různé zemanské rody s manskými povinnosti ke hradu Zvíkovu. Původ horní tvrze se klade do druhé poloviny 13.století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestřan, připomínaný poprvé v r. 1315. V následujících stoletích změnila tvrz mnohokrát majitele, z nichž obecně nejznámější byli Švamberkové. Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří, které si dosud zachovalo v přízemí raně gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Za Švamberků byl vystavěn vstupní pozdně gotický palácový trakt, vložený před starší jižní hradbu. Součástí východního křídla paláce byla kaple sv. Máří Magdalény, klenutá sklípkovou klenbou. Tvrz je obehnána příkopem původně napájeným vodou z blízkých rybníků. Dřevěný zdvihací most k bráně nahradil v 18. století dnešní kamenný.

Dolní tvrz

Kestrany_dolni_tvrzPotomci Alberta z Kestřan si vystavěli během 14. století vlastní tvrz pod starší horní kestřanskou tvrzí. Když v roce 1491 kupoval obě kestřanské tvrze Jindřich ze Švamberka, byla neobývaná dolní tvrz již pustá a částečně přestavěná na pivovar. Dolní tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Uprostřed obdélníkového dvora stojí hranolová dvoupatrová věž, kdysi obytná. Na hradbě, baště a věži jsou stopy po krakorcích, na nichž spočívaly hrázděné ochozy.Třetí základní stavbou v Kestřanech byla tzv. Druhá dolní tvrz, o níž je však archivních zpráv nejméně. Musela se nacházet v nevelké vzdálenosti od Horní tvrze tak, aby vodní strouha mohla přirozeným spádem napájet oba jejich příkopy. Z této situace vychází poloha zniklé třetí tvrze do oblasti dnešních předních hospodářských budov a zámku.

Zámek

Po roce 1651 převzala statek, horní tvrz se dvorem, dolní tvrz a vesnici Kestřany Františka Polyxena ze Švamberka, provdaná Paarová, jejíž manžel Karel Paar vystavěl naproti dolní tvrzi raně barokní zámek a při něm založil okrasnou zahradu a vinici. Panství později opět několikrát změnilo majitele, až se v roce 1700 dostalo do majetku Schwarzenberků.

Kostel sv. Kateřiny

Kestrany_Kostel_sv_KaterinyPůvodně raně gotický, přestavěný r. 1852, stojí naproti raně gotickému zámku.V obci dále naleznete výklenkovou kapličku sv. Floriána z 1. poloviny 19. století a kapličku sv. Jana Nepomuckého.U mostu přes Otavu je raně barokní baldachýnová kaple z r. 1679 – Kalvárie s nástěnnou malbou. Podle pověsti dal kapli postavit jako dík za zachránění francouzský důstojník, k jehož záchraně dopomohly pradleny.

A ještě jedna zajímavost

Milovníci přírody mohou u blízkého rybníka Řeřabinec obdivovat vodní ptactvo. Řeřabinec je nejvýznamnější přírodní lokalita celé oblasti s bohatou faunou a flórou o rozloze 104,5 ha. Je to národní přírodní rezervace.

Bojiště u Sudoměře

Mohyla_zizkyPamátné bojiště leží asi 3 km od obce Ražice, těsně za hranicí Zlatého vrchu. Bitva u Sudoměře, ke které došlo 25. března 1420, představuje první významnější vojenské střetnutí husitských válek. Husité byli pronásledováni královským vojskem, a tak se zastavili na hrázi mezi napuštěným a vypuštěným rybníkem. Vojsko se k nim chtělo dostat přes vypuštěný rybník, ale v rybníku bylo bahno a vojákům v těžké zbroji se začala propadat země pod nohama. Pak už jen lehcí husité dorazili vojáky svými zbraněmi. Královské vojsko o počtu 2000 jízdních těžkooděnců utrpělo od husitů, kterých bylo 400 (a to včetně žen a práčat), drtivou porážku. Na památku tohoto slavného vítězství zde byla v roce 1925 postavena 16 m vysoká mohyla Jana Žižky, jejímž autorem je sochař Emanuel J. Kodet.

Rozhledna na Velkém Kamýku

Velky_Kamyk_rozhlednaMezi obcemi Dobev a Velké Nepodřice můžete na kopci Velký Kamík v nadmořské výšce 531 m vystoupat po 165 schodech na místní rozhlednu. Výška stožáru je 65 m a na krásy okolí se můžete podívat z vyhlídky ve výšce 31 m. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k vrcholkům Šumavy. Kombinovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla postavena v roce 2002. Pro svou originalitu získala věž na Velkém Kamýku "Čestné uznání" v soutěži o "Nejlepší realizovanou stavbu s ocelovou konstrukcí v ČR a SR v letech 2000 - 2003" v kategorii Mosty, věže a stožáry.

Skály - památková zóna Budičovice

BudicoviceV Budičovicích se nachází hodnotný uzavřený celek objektů z 19. a částečně i z počátku 20. století, který je veden jako vesnická památková zóna (vyhlášena 22.9.1995). Zemědělské usedlosti jsou hmotně a dispozičně zachovalé. Jedná se o typicky jihočeské selské baroko s návesní kapličkou.